Když jsem viděla na procházce tento strom, který před pár lety ještě měl šanci žít, začalo se mi honit v hlavě, že ho musím nějak zakomponovat do své tvorby.
Focení jsem si naplánovala na tu největší chumelenici, ať se ta autenticita a míra nepohodlnosti vpíše do příběhu... Je to příběh jen o nás dvou. Lidé vždy na něco věřili, vzývali vše možné i nemožné.

Je to příběh křehkých bytostí, promrzlé dívky, která hledá naději...ona i strom jsou v podstatě ve stejné situaci. Ona i on jsou na pokraji sil a záleží na nich, jak celý příběh dopadne.